Jak jsme si užili italské slunce u jezera Lago di Garda (30.5. - 6.6.2025)
Rozkaz zněl jasně: slunce, jezero, pizza. Nebo možná Aperol? A tak jsme se rozhodli, že je čas sbalit kufry a vyrazit na cestu. Za odměnu. Naše mise začala na sídle firmy v Hustopečích za východu slunce posledního květnového dne. Cíl byl jasný: Riva del Garda, místo, kde se Alpy setkávají s italským šarmem a říkají „buongiorno“.
Po nezbytné fotce z dronu, který mimochodem pár lidí nemohlo najít, jsme vyrazili na osm set kilometrů dlouhou trasu rozděleni do čtyř skupin. Počet zastávek během cesty jsme snad ani nedokázali spočítat. Od klasických přestávek na toaletu přes občerstvovací pauzy až po chvíle, kdy jsme si jen tak užívali výhledy nebo mávali posádkám aut s německou SPZ. Cesta byla zážitkem už sama o sobě.
Do hotelu Antico Borgo v Riva del Garda jsme dorazili krátce po 17. hodině. Po zdánlivě nekonečné hodině hledání parkovacího místa jsme se konečně mohli ubytovat. Rozdělení pokojů proběhlo náhodně – někteří z nás měli výhled na celé město, jiní na světlík. Večer jsme zahájili Tour de Ristorante a při večeři jsme se seznámili s programem následujících dní.
Naše první výprava vedla do okolních kopců k Lago di Ledro. Cestou jsme minibusem projeli tunely, serpentiny a užívali si dechberoucí výhledy. Po krátké zastávce v minipivovaru s českými kořeny jsme se vydali na sjezd – 600 výškových metrů dolů. Zatáčky, tunely a další okouzlující výhledy na jezero nás provázely celou cestu. Někteří z nás se vydali na výšlap s tisícimetrovým převýšením, zatímco ostatní si užívali odpolední pohodu v kavárně.
Další den jsme strávili na jezeře. Limone, Malcesine, Torbole – každé městečko bylo malebnější než to předchozí. Plavba lodí s italským kapitánem s neodmyslitelnými slunečními brýlemi byla zážitkem sama o sobě. V Malcesine jsme si dali bohatý oběd, který byl tak vydatný, že většina z nás vynechala večeři. Jednoznačně jsme si užívali každou chvíli, ať už šlo o výhledy z paluby, nebo o italskou kuchyni.
V úterý se někteří z nás rozhodli pro trochu adrenalinu – skútry. I ti z nás, kdo nikdy na skútru neseděli, překonali své obavy a vydali se na cestu. Po prvních nejistých metrech jsme si užívali jízdu kolem vinic, olivovníků a nádherných výhledů na jezero. Pocity svobody a dobrodružství byly nezapomenutelné, i když tvrdé sedadlo nám to na konci dne připomínalo.
Středa byla ve znamení elektrokol. Vydali jsme se podél řeky Fiume Sarca směrem k vinařství, kde jsme objevili místní speciality, jako například možnost „natankovat“ si víno, jakoby šlo o benzín. Po příjemném obědě s výhledem na hory jsme se kochali cestou zpět a užívali si rychlý sjezd. Pro některé z nás byl tento den vrcholem celého týdne.
Na čtvrtek jsme si naplánovali odpočinek. Každý si užíval den po svém – někteří četli knihu, jiní zopakovali oblíbené aktivity z předchozích dnů. Večer jsme zakončili nákupy – sýry, pršut, víno a pár magnetů jako suvenýry.
Týden u Lago di Garda utekl jako voda. Jezero, obklopené horami s vrcholy přes 2 000 metrů, nám nabídlo nespočet zážitků, výhledů a nezapomenutelných chvil. Děkujeme MSQ, ČPP a Kooperativě, že jsme si mohli užít krásu tohoto místa.
Grazie e arrivederci, Lago di Garda!
Jan Kilian
- Vytvořeno dne .